<<   <   obsah   > >>

Roman v síti Petra Hanniga

První úspěchy v Sokolově v roce 1982 brzo přinesly pozvání pro kapelu Patent do pražských studií. Alespoň tak to podle slov tehdejších producentů vypadalo. Byli jsme velmi nezkušení a já už měl naivně vyšlapaný chodníček mezi Hlávkovou ulicí a Vinohrady. Dnes už si přesně nevybavuji, kolikrát jsem byl na osobním jednání v Českém rozhlase. Jednoznačně kladné bylo, kolik jsem za tu dobu poznal herců a muzikantů, kteří si tam vzájemně podávali dveře. Vždy mě někdo přijal, něco mi řekl, něco jsem měl příště dodat...

Různé obstrukce, protahování a odkládání naší nahrávací frekvence ale ve mně vyvolávalo stále sílící pocit. Petrovi Hannigovi, který nás tehdy měl, stejně jako později i Hanu Zaňákovou na starosti, jde jenom a jenom o Romana. Na přiloženém dokumentu od Petra Hanniga je např. důvod, který by mi možná některý technik z rádia mohl vysvětlit, ale v té době to byl pouze jedna z dalších obstrukcí. Navíc určitě v Praze věděli, že jejich budějovické studio určitě nepatří nám a každý takovýhle úkol bude nad naše reálné síly.

Roman tehdy Patent v neposlušných tenistkách neopustil a já poprvé pochopil celosvětových princip producentů. Byl nezávislý na systému nebo zřízení státu. Jediný Roman totiž tehdy přesahoval krajský formát a mohl by potencionálně přinést kýžený příjem. Muziku by pravděpodobně dotočili tehdejší nájemní studiový muzikanti v rámci jakési paušální smlouvy. K Petrovi Hannigovi nemám jedinou výhradu, dělal svoji práci. A dělal ji dobře. Prakticky o pár měsíců později ulovil Lucii Bílou a ta rozhodně své neposlušné tenistky uměla vyzout...

Ale všechno zlé bývá k něčemu dobré. V příloze dopisu si povšimněte uvedeného magnetofonového pásku. On skutečně existuje a byl díky mé Ivě, ostatně jako většina materiálů na tomto webu, uchován! Podle všech indicií a časových shod by mohl obsahovat studiovou verzi Módního mozku alias Vrcholů snů. To by bylo unikum, které možná jednou potvrdím nebo to také může všechno dopadnout úplně jinak. V každém případě i pokus o dobrou muziku tehdy dělali a soudružsky se zdravili jenom soudruzi...

Dne 09.04.14 v 09:28 aktualizoval Martin VXL Marek

Motto:
Toto nejsou klasické webovky kapely. Ani dokument úspěšného hudebního souboru. V žádném případě revival. Nejsou to příběhy lidí, na něž by se nemělo zapomenout. Není to e-kniha o Patentu. Ani memento pro mladé lidi, aby neměnili svobodu za dotované jídlo a opití levným rohlíkem poslouchali zakázanou hudbu v dotovaném teple betonového stejnokroje. Toto je hudební Román, který se právě Doležel v mém domácím archívu..., M.Marek
Středobodem mého hudebního života je Patent:
Jiří Malšovský - zpěv, akustické kytary
Roman Doležal - zpěv, flétna
Martin Marek - klávesy
Zbyšek Raška - bicí, perkuse
Zdeněk Couf - baskytara, zpěv
Antonín Couf - kytara, foukací harmonika, kapelník
Skladby Patentu a jeho autorů by neměly upadnout v zapomnění. Měly by zůstat jako slyšitelné volání lidí, kterým jejich lásku k hudbě přibila světská moc na kříž. Volání muzikantů, kteří nemohli pokračovat ve své umělecké dráze tak, jak by sami chtěli.

Stránky hudebního archívu VXL se pokouší mimo jiné i virtuálně revitalizovat dobovými dokumenty nebo autobiografickými příběhy život tohoto hudebního meteoru a skoro až zázračného lidského kroužení kolem něj. Mezi poslední aktualizované články patří:

Nedodělané písně
21.01.2017, informace o písních Patentu
Figurky a DRC (Raška)
19.11.2016, Diskografie ukázka
Zbyšek Raška
19.11.2016, informace o obsazení Patentu
Úvodem
21.08.2016, všeobecné informace
Oceans (Doležal)  
16.04.2016, Diskografie prodej
Michael Gyepes
16.04.2016, informace o hostech
Jitka Charvátová
16.04.2016, informace o hostech
Truffaldino NEW
07.03.2016, informace o písních Patentu
Další články....